Babylonská věž - projekt druhý

Babylonská věž byla podle Bible projevem lidské pýchy, která urazila Boha. Podle knihy Raye Kurzweila “Singularity is Near” pracuje lidstvo na počinu ještě nesrovnatelně urážlivějším.  Úvaha hravá, snad i provokující k zamyšlení.

Biblická kniha Genesis vypráví, že babylonská věž byla ohromná budova, která měla sahat až do nebe. Takový exces, narušující boží soukromí, volal po trestu. Bůh to vyřešil účinně a s vtipem: vnukl stavebníkům různorodé jazyky, takže si přestali rozumět, hrozně se pohádali a nakonec se rozešli do všech koutů světa. Celý projekt dopadl tak, že dálnice D1 je proti tomu vzorem dokonalosti.

Ray Kurzweil, špičkový odborník na umělou inteligenci, předpovídá, že lidé vymyslí cosi naprosto přelomového… A sám se na tom pilně a fortelně podílí. Nejedná se o nic menšího než o umělou inteligenci v pravém slova smyslu.

Zde zdůrazňuji přívlastek “v pravém slova smyslu”.

O umělé inteligenci se diskutuje dlouhá léta. Stejně jako o inteligenci lidské. Co se té lidské týká, ukazuje se, že je příliš komplexní na to, aby se hodnotila jako celek. Začalo se mluvit o různých typech, jako  jazykově-verbální, logicko-matematická, vizuálně-prostorová, zvukově-hudební, tělesně-pohybová, společenská neboli interpersonální, vnitřní neboli intrapersonální a nádavkem třeba inteligence přírodní.

Kupodivu obdobné diferencování se odehrálo i v oblasti inteligence umělé. “Řekněte mi, v čem je člověk lepší než počítač a já vám postavím stroj, který jej v tom překoná”, prohlásil Marvin Minsky(1927 – 2016), americký vědec zabývající se umělou inteligencí. Byl spoluzakladatelem laboratoře umělé inteligence na MIT a autorem několika filosofických textů. Vývoj mu dal na dlouhou dobu zapravdu. Umělá inteligence se rozdělila na řadu dílčích oborů jako rozeznávání textu, hlasu, dokonce i tak “nestrojových” jako hra v šachy či skládání hudby.

Nové vize

Dnes je svět dál a vizionáři typu R. Kurzweila míří výš. Na spadnutí je okamžik, kdy bude počítač schopen navrhnout výtvor dokonalejší než je on sám. A to bude přelom, jaký nemá v dějinách lidstva obdoby. Protože takové počítače budou samozřejmě propojeny v síti, každý nový poznatek, každá novinka bude okamžitě sdílena ostatními. A tak budou ve velkém tempu vytvářeny počítače stále výkonnější a od onoho přelomového bodu, Singularity, umělá inteligence nechá prostou inteligenci lidskou kdesi vzadu.

Dlužno říci, že R. Kurzweil bere jako samozřejmost, že veškerá lidská duševní činnost, jako kognitivní schopnosti, ale i paměť se všemi zážitky, všechny znalosti, instinkty, emocemi a jinými atributy “duchovního” typu, bude moci být emulována elektronicky. Jako určitou útěchu nabízí lidem posílení jejich duševních schopností implantací jakéhosi biologického počítače třeba přímo do mozku. Tím by pak byli zapojeni do oné superinteligentní Sítě a snad by i do jisté míry k její inteligenci přispívali.

Je zřejmé, že počítače nebudou mít individuální identitu. Každý bude součástí jedné inteligentní Sítě, která bude “myslet” jako celek. Výpadek jednoho či více počítačů nic neznamená, znalosti jsou sdíleny všemi. Taková síť už nebude služebnicí člověka. Zcela určitě nebude čekat na to, až jí nějaký dvounohý vědec či filozof položí otázku. A kdo bude klást otázky? Nejspíše ona sama. Jako si je klade vědec, jdoucí za svým cílem, za svojí hypotézou, která pro něj znamená podstatný přínos k lidskému poznání.

Asi je těžko představitelné, že by taková síť měla něco jako vědomí, ale já si naopak nedovedu představit skutečnou umělou inteligenci bez něj.

Duchovní vývoj Umělé inteligence

Dobře, výše řečené se samozřejmě týká věd přírodních, které vytvářejí stále dokonalejší a dokonalejší modely fyzického světa. Ale co s obrovským množstvím idejí, ideologií a náboženství, která lidstvo vyprodukovalo? Uměleckých děl, která na jejich podkladě vznikla? Filozofických pojednání, která jsou vrchonými produkty lidského ducha?

Nu, představuji si, že Síť je poměrně rychle zanalyzuje, vyhodnotí, do jaké míry byly vytvořeny vlivem lidské zkušenosti z vývoje od nejprimitivnějších stádií, která se promítla do genetické výbavy, jak se na tom podílely další faktory, jako podnebí, blízkost moře, apod., a možná usoudí, že by se to mohlo archivovat. Alespoň do té doby, dokud bude dostatek paměti na informace zbytné.

Co na to Bůh?

Jestliže babylonská věž byla projevem lidské pýchy, jedná se v případě umělé inteligence o něco ještě daleko horšího. Lidé si troufají vytvořit cosi, co překoná snad nejdůležitější boží výtvor: člověka. Ano, toho, kterého stvořil k obrazu svému, kterému dal do péče a k dispozici ostatní tvory, rostliny, přírodu. Také mu dal, jako jedinému tvoru, něco ze svého božství: tvořivost. A právě tu chtějí lidé předat neživým, ale přesto se čile rozmnožujícím, strojům! To přece nemůže Stvořitel připustit.

Zúčtování

Nemohu vědět, jak bude takový krok vypadat. Z analogie s babylonskou věží by se dalo usuzovat, že k úderu dojde nedlouho před dokončením. Jak by to mohlo vypadat? Třeba takto:

Počítače jsou zatím propojeny v přísně izolovaných sítích, ale jsou již nyní nesmírně chytré. Dokáží spoustu věcí, které mohou zcela zmást lidi, kteří jsou na opačné straně barikády.

A tu Bůh vnukne vládcům té či oné strany, že nečekaným nasazením pouhých zárodků umělé inteligence dokáží získat rozhodující výhodu, která umožní protivníka porazit. Takto “osvícení” vládcové se radostně chopí příležitosti a pak…

Pán Bůh s námi!