Pirát zkrvavenou šerpu ždímá...

Slavná babička Mery z písničky Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha by dnes nejela bojovat za kovboje. Jsem přesvědčen, že ta rázná žena by se moudře a rychle zorientovala v dnešní elektronické době a hlasovala by - pro piráty. Jistěže ne pro ty, co přepadají lodě Pražské paroplavební a s noži v zubech vylupují palubní bary či lodní pokladny. Pod svoji mohutnou ochranu by vzala piráty INTERNETOVÉ! Nevíte proč? Tak já vám to povím.

Mnoho lidí s rostoucím znepokojením hovoří o přetechnizovaném věku, odcizení techniky a dalších temných hrozbách. Problémem dnešního nesmírně rychlého technického pokroku je to, že je příliš POMALÝ. Příliš pomalý na to, aby stíhal odstraňovat negativní důsledky svého zběsilého cvalu. Znečišťuje se životní prostředí a nejsou k dispozici levné a účinné prostředky na jeho vyčištění. Cokoli dobrého se vymyslí pro usnadnění života poctivých a slušných lidí, vynalézaví darebáci obratem přemění v nástroj vlastního obohacení nebo dokonce v nebezpečnou zbraň, proti které těžko hledat obranu. A tak dále, a tak podobně. 

A přece řešení toho paradoxu je nasnadě: zpomalit rozvoj. Místo horečného vyvíjení dalších a dalších zbytečných fičúrií (features) se soustředit na výrobu věcí, které nemají úplně všechny možné technické finty, které nejsou úplně "in", ale jsou to poctiví služebníci, kteří člověka doprovázejí dlouhá léta a kteří se stávají někdy i součástí duše svého majitele. Myslíte, že doba poctivých řemeslníků a vůbec výrobců je v nenávratnu? Že povídám pohádky? No, představte si, že vložíte velké prostředky do vývoje báječného výrobku, po kterém budou lidé šílet. Budete ho chrlit, ale za chvíli zjistíte, že nechrlíte sám. Budete se domáhat patentové ochrany, ale úřady vám řeknou, že duševní vlastnictví bylo znárodněno, neboť vůdkyně PIRÁTŮ babička Mery za pomoci pánů Smithe a Wessona přesvědčila parlament, že patenty patří na smetiště dějin.

Je jasné, že za takových podmínek málokdo bude investovat do nákladného vývoje čehokoli kromě počítačových virů a antivirových programů. Obojí se bez patentové ochrany hladce obejde. Také to zvládnou módní tvůrci a výrobci automobilů, kteří dokáží ututlat nový design do nejbližšího autosalónu. Ale tyhle krátkodeché záležitosti lidi nakonec otráví a začnou se pídit po něčem trvalejším. Reakce by mohla spočívat v návratu k poctivé práci, k promyšleným výrobkům.

V umění pak očekávám také zajímavé trendy. Zcela markantní to bude ve filmu. Obrovsky nákladné holywoodské filmy si díky kopírování nevydělají ani na catering, a tak se začnou točit filmy nízkorozpočtové, téměř amatérské. Spisovatelé přestanou upisovat duši a autorská práva nakladatelům a budou pouštět svá díla po internetu jako pampeliška svá semínka po větru. Ti, kteří se zalíbí, budou si vydělávat autorským čtením (což už se ostatně děje) a ti nelepší nakonec vydají svoji knihu v pár výtiscích za exkluzivní cenu s vlastnoručním podpisem. Svoje následovníky nakde třeba i Josef Váchal, který svého času vlastnoručně vysázel svůj Krvavý román vlastnoručně vyrobenými typy.

Už jsem vás dost naštval svfým fantazírováním? Klepete si na čelo a říkáte, co je to za pitomce? Pokud ne, nevadí. Přitlačíme.

Za pár let budou počítače nejen myslet, ale také samostatně jednat a cítit. Čeho se jim zachce, snadno si navrhnou a nechají vyrobit svými mechanickými (robotickými) kolegy. Rychle a precizně. Jenže ta dokonalost je časem znudí. Ti nejbohatší si začnou pořizovat výrobky lidí, těch roztomilých babralů, které jim budou imponovat svou půvabnou neohrabaností. Nakonec i pinoživé lidské umění si budou pořizovat z podobných pohnutek, jako někteří nynější zvrhlí intelektuálové si pořizují trpaslíky.

No, tak to by při pondělku mohlo stačit.