Ekonomie dobra a zla?

Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi Zaznamenal jsem, zvláště mezi mladými, veskrze pozitivní ohlasy na bestseller mladého, mediálně velmi úspěšného ekonoma.

Omlouvám se čtenářům za neúspěšný minulý pokus - začátečnická chyba s nepovedenými odkazy. Takže znovu a snad lépe:

Během četby jsem si často připadal dosti klipovitě, míhaly se mi před očima bytosti bájné s muži moudrými, vysoce vzdělanými i přímo svatými, jinými snad pošetilými. Musel jsem úplně litovat chudinku vědu, jak dostává od autora co proto a je vykazována kamsi do koutka, na rozdíl od všeobjímajícího Dobra, které je povoláno vládnout. Rozhodl jsem se svoji polemiku rozdělit do tří dílů:

• O Dobru
• O vědě
• O ekonomii

O Dobru

Chceme-li ekonomii zapřáhnout do služeb dobra, je vhodné si vyjasnit, co pojem „dobro“ znamená. Tomáš Sedláček na to jde od lesa, dokonce od lesa cedrového.

Žili byli před nějakými pěti tisíci let lidé, kteří si postavili uprostřed divočiny město. Vládce Gilgameš trval na oddělení od přírody tak vehementně, že stavba izolační zdi začala být pro obyvatele neúnosná. Pro robotu jim nezbyl čas na soukromé záležitosti včetně pouhé reprodukce, i vyprosili si od bohů pomoc. Ti jim poslali divocha Enkidua, aby Gilgamešovi napravil hlavu. Jenže dva protivníci se spřátelili na život a na smrt a divošek byl dokonce zcela zcivilizován za vydatného přispění nevěstky Šamchat. Tak se stalo, že když se objevila ještě horší příšerka než bývalý divoký Enkidu, oba přátelé svorně vyrazili proti ní – strašlivému Chuvavovi, žijícímu v cedrovém lese. více...

O vědě

O vědě jen ve zlém, nic jiného si ta podvodnice nezasluhuje. Sotva se trochu rozkoukala, už nám začala namlouvat, že nám vysvětlí VŠECHNO, co nás jen může zajímat. Že nám dá obraz světa, ve kterém žijeme od jeho prvopočátku až do budoucnosti tak vzdálené, že si to neumíme představit. Našli se tací, kteří jí sedli na lep. Ne tak Tomáš Sedláček. Ten ví zcela bezpečně, že správně vidíme jen srdcem. Přesně tak, jak to řekl Antoine de Saint-Exupéry v Malém princi. Když se mu však porouchal při přeletu nad pouští motor, opravoval jej hlavou a rukama, naštěstí pro sebe a pro světovou literaturu. více...

O ekonomii

Společenské vědy obecně se štěpí na dva směry podle pojetí cíle:

Pozitivistické, které se blíží způsobem práce vědám přírodním. Snaží se zkoumat a formulovat zákonitosti svého odvětví, přičemž se maximálně oprošťují od nějakých emocionálních pojmů. Na rozdíl od přírodních věd je možnost experimentu velmi omezená, většinou musejí ověřovat teze na případech z historie, u kterých však je problém s jejich vyhodnocováním.více...