Evropské hodnoty

Beseda o islamizaci Evropy, o které jsem napsal článek Salam Alejkum, Evropo, měla ještě docela zajímavý dozvuk. Jeden z účastníků k tomu napsal celé pojednání, z něhož zde budu reagovat pouze na malou část.

Autor pojednání, Pepa B. tam zmiňuje posun v tradičních evropských hodnotách, který probíhá v současné době, a to bohužel spíše k horšímu.

Zvídavost - Pepa píše:"Touha po poznání se rozšířila i na alternativní vědu, jak se eufemisticky říká všemu, co leží v prostoru mezi stávající vědou, pověrami a krajním šarlatánstvím. ...V době štědrých grantů, internetu a bulvárních médií ale tento trend obrací zvídavost v HLOUPNUTÍ"

Nelze říci, že Evropa je přímo kolébkou vědy. Její základy byly položeny s největší pravděpodobností jinde. Mohu poukázat na perského učence Íbn Sínu (latinsky Avicenna), který v medicíně vytýčil požadavek: co je měřitelné, měřit, co měřitelné není, měřitelným učinit. A to je jedním z pilířů vědecké metody poznávání. Kvantitativní zkoumání, vyhodnocování, vytváření hypotéz a jejich následné testování. Existovaly vědy již ve staré Číně? Ta se mohla pochlubit řadou vynálezů, jako knihtisk, střelný prach a magnetická střelka, které však dále příliš nerozvinula. Domnívám se, že tyto vynálezy byly učiněny víceméně náhodně, metodou úžasně trpělivého pokusu a omylu. Vytvářená paradigmata nebyla vystavena důslednému testování ani konkurenci paradigmat jiných, a tak byla způsobena jejich stagnace. Teprve vědecká metoda umožní zasadit třeba náhodný objev do souvislostí a náležitě jej rozvinout.

V Evropě vědecká metoda zapustila kořeny a vzbudila všeobecný respekt. Tento respekt nabyl dokonce takových rozměrů, že způsobil přehnaná očekávání, přímo opojení vědou. Postoj lidí k vědě prošel tedy různými fázemi, až se poměrně dobře stabilizoval. Ale, jak správně postřehl Pepa, v poslední době dochází k její silné erozi. Jednak lidé ztratili kontakt s jednotlivými vědními disciplínami. Málokdo rozumí alespoň jedné z mnoha. A tak ve vědě nevidí nástroj poznání. Proto se obrací k nástrojům "alternativním".

Dále Pepa zmiňuje zhoubné působení "štědrých grantů". To lze velmi dobře aplikovat na IPCC, který upřednostnil jednu z klimatických teorií, jejíž výzkum bohatě podporuje. Spolu s mohutnou mediální podporou to vytváří na veřejnosti obraz, že právě tato teorie je správná, protože teorie jí odporující nejsou prakticky v médiích vidět. Takovéto působení je přímo útokem na samu podstatu vědy.

V historii bylo téměř pravidlem, že vítězná civilizace převzala některé vymoženosti civilizace poražené. I dnes se rýsuje repríza takového postupu. V poměrně nedaleké budoucnosti bude pravděpodobně euroatlantická civilizace předstižena razantně nastupujícími státy Východu, které od ní již nyní přebírají to, co považují za cenné. Zcela určitě bude dále rozvíjena vědecká metoda, která bude uchráněna deformací, jimž byla vystavena v Evropě. Pravděpodobně bude převzato i něco z evropského umění, obzvláště z hudby. Naopak je vysoce nepravděpodobné přijetí modelu sociálního státu.