Když je zmíněn odkaz Tesly, bylo by asi dobré doplnit, že Tesla vynalezl dvoufázový střídavý proud (dvě fáze posunuté o 90°). Třífázový si nechal patentovat až později jiný jeho kolega u Westinghouse. Dvoufázové soustavy dokonce na několika místech USA dodnes přežívají.

Ano, souhlas.

Moc pěkný blog. Doufám, že jednička v názvu slibuje pokračování, a že na ně také dojde.

Třeba se dozvíme, že dostat ty proudy z místa výroby do místa spotřeby není tak jednoduché, že je distribuční soustava stavěna na dodávky shora dolů a nikoliv naopak, a že přebytky slavnostně dodané střešní fotovoltaickou elektrárnou v srpnovém nedělním odpoledni do sítě musí být okamžitě spotřebovány někde poblíž (v ulici, ve vsi), protože nepřelezou nejbližší transformátor ...

Díky za uznání. Na pokračování se pracuje

Zkusím i já přihodit názor. Při vypínání ss proudu vzniká mnohem silnější obloukový jev. Všechny vypínače a jistící prvky, jak domácí tak silové, by musely splňovat daleko těžší podmínky pro provoz než dnes, jak odborně upozorňuje pan Dvořák. To by plošně zvýšilo neúměrně cenu přechodu.

Odpadl by kapacitní proud tekoucí mezi fází a zemí při přenosu na daleké vzdálenosti, ale nastal by podobný problém s rozdílnými napětími mezi sítí přenosovou a místní. Dnešní elektronika toho sice umí dost, ale je přeci jen citlivější na přetížení nebo přepětí než transformátor. I stejnosměrné rozvody budou vystaveny bouřkám a atmosférickým jevům. Místo transformátorů by ve "zvětšovnách" a "zmenšovnách" napětí byly polovodičové prvky se svojí přecitlivělostí. Nevím, jestli by to vše kdy zvýšilo spolehlivost zásobování energií. Snad ke změně dojde až budou konečně aplikovány vynálezy našeho národního génia a polovodiče konečně nahrazeny celovodiči - tak potom možná!

Už jsem se zalekl, že svoje námitky myslíte vážně. Teprve Vaše humorná zmínka o náhradě polovodičů celovodiči podle jasnozřivého návrhu Járy Cimrmana, mne uklidnila.

Ale pro nezasvěcené řeknu, že dálková vedení HVDC (High Voltage Direct Current) už dlouhá léta fungují. Docela působivá tabulka podává přehled dálkových vedení v Číně, kde jdou se ss proudem do napětí 800kV(!) a tisícikilometrových délek.

https://en.wikipedia.org/wiki/Ultra-high-voltage_electricity_transmission_in_China

Ostatně nemusíme chodit do Číny, i v Evropě to funguje, jak podmořskými kabely, tak i podpovrchovými.

Stejnosměrný proud se v Turnově používal v některých domácnostech a i ve škole ještě koncem 50. let. Zásuvky musely mít zdířky mnohem dále od sebe, aby mezi nimi nemohl vzniknout oblouk. Podobně konstrukce vypínačů musela splňovat tuto podmínku. I napětí bylo proto jen 120V. Naši příbuzní stejnosměrný proud měli, takže jsem si jeho rozvod mohl prohlédnout, dodávala jej Votrubcova vodní elektrárna na Jizeře. Rozhlasový přijímač byl tzv. univerzál, mohl pracovat pro oba proudy.

Takže pro domácnosti se stejnosměrný proud mou nehodil. Jinak je jeho výhodou, že jej lze přenášet na velké vzdálenosti s menšími ztrátami, protože kapacita a indukčnost vodičů se tu neuplatňuje.

Problém je, jak vysoké stejnosměrné napětí snížit na potřebnou velikost. Měnírna stejnosměrného proudu je pěkné monstrum, kdežto transformátor je proti tomu jak nic. S dnešními součástkami se ovšem převody DC - AC a pod. realizují snadno.

Moc pěkný blog!

Jeste ho mam. Toho Talismana mi bracha zachranil.

To preshranicni propojeni stejnosmernym proudem si dovedu predstavit, protoze byval problem jeste v CSR a pozdeji CSSR udrzet kmitocet. Kdysi jsem si koupil v Myslikarne synchronni hodiny. Moc radosti jsem si s nimi neuzil. Pres den se dokazaly zpozdit i o pul hodiny. Prez noc to pak dohnaly a rano uz byly i par minut v predstihu.

Ale pocatkem osmdesatych let jsem mel parkrat co delat se sefem od Stadtwerke Hof, ktere byly nejak pripojeny na Ceskoslovenskou sit. Podle nej nikdy za cela ta leta nemeli problemy s kmitoctem v ceskoslovenske site.

Rakousko si muselo kvůli potížím s naším kmitočtem postavit měnírnu.