Diskuse
Needhamův problém
Děkujeme za pochopení.
J70i67ř41í 35M98ě71s70k87a
Jistě, ale změna paradigmat ve smyslu Kuhna je tak trochu záležitost dlouhých dějin, byť některé změny jako ta "fyzikální" z roku 2015 mají i svoje datum. Ale Váš závěr se týká i např. AI, kde aplikační pokroky tak trochu marginalizujete. V mém vnitřním pohledu jsou počítače aplikační záležitostí (rozlišuji v sobě matematika, historika a řemeslníka - ten se přes 40 let živí počítači), AI je také aplikační záležitost. V čem vidíte ty podstatné přínosy do AI?
K33a86r43e40l 54K18u38ž78e79l
Děkuji za Váš dotaz. V oboru AI jsem silně ovlivněn knížkou Ray Kurzweil: The Singularity Is Near. Chystám článek, ve kterém se pokusím porovnat čínský přístup k AI s přístupem západních vědců, podobně jako v posledním článku jsem si vzal za jakýsi základ Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí.
Teď by bylo předčasné, abych se k tématu vyjadřoval.
T52o58m83á68š 60M92a63r34e23k
Jako nechtěl bych machrovat za každou cenu, ale není náhodou prokázáno, že parní stroj nemůže mít takovou účinnost, aby dostal do vzduchu vlastní váhu? Netvrdím, že to je nějak klíčové k tomu textu, je to jen detail, ale pro pořádek.
K18a37r79e74l 20K33u52ž68e25l
Děkuji Vám za dotaz. Možná jste měl na mysli účinnost Carnotova cyklu, z čehož někdo vytvořil "důkaz", že parní stroj nemůže létat vlastní silou. Nejspíš se jednalo o důkaz stejného druhu, jako kdosi před sto či dvěma sty lety "vědecky" dokázal, že čmelák nemůže létat.
Pak je tu druhá možnost, a sice že jste pochopil, že můj parní létající drak je ŽERTÍK na účet čínských nauk a odpověděl také žertem.
J95i18ř45í 63M79ě60s62k49a
To co popisujete se týká historie, krásně to popsal Nial Ferguson v knize Civilizace. Ale pochybuji, že se to týká dneška, například v roce 2020 podala Čína více patentů než USA. Na toto téma je zajímavé dílo Hans Rosling, Factfulness.
K27a26r46e98l 47K29u20ž61e18l
Ale přínos k vědecké teorii se nedá posuzovat podle počtu patentů. Ty se mohou týkat nějakých APLIKAČNÍCH záležitostí, nikoli vědeckých průlomů. V článku se zabývám právě přístupem k VĚDĚ. Zajímavé by bylo, kolik vědeckých revolucí ve smyslu pojetí Thomase Kuhna čínští vědci iniciovali či uskutečnili. To nevím a příslušnou informaci uvítám.
J13a86r20o74m76i10r 84L62a43n18c57i75k
Diky za clanek pane autore. Skoda, ze jste v nem v uvodu zminenou Indii dale nezminil. Muzete nejak vysvetlit pricinu prelidneni techto zemi? Lze predpokladat, ze na prvopocatku dejin clovecenstva bylo toto rozsireno po cele planete rovnomerne. Cim to, ze na uzemi sevrni Ameriky byla populace (hrubym odhadem) asi jako nektera z mensich zemi Evropy. Pritom prirodni podminky vytvari potencial uzivit....
K86a84r91e41l 69K43u88ž78e33l
Obávám se, že Vaše dotazy překračují rámec článku a vysvětlení není asi úplně jednoduché. Napadá mne třeba to, že oblast Dálného východu má přírodní podmínky velmi vhodné pro zemědělství, ale nutí zemědělce k dlouhodobějšímu plánování. Například monzuny dodají velké množství vláhy, se kterou ale je potřeba po zbytek roku správně hospodařit. To bylo možno provádět ve spolupráci lidí v celých velkých oblastech, a tak se postupně například Číňané naučili vytvářet úžasné závlahové systémy. To znamenalo, že se naučili s přírodou bojovat, něco si na ní "vydobýt".
V Severní Americe se dalo docela dobře žít bez nějakého velkého násilí na přírodě. Zvěře bylo dostatek, když indiánští praobyvatelé "netlačili na pilu", příroda jim nijak zvlášť neubližovala.
Co se týká Indie, tak ta byla v moderní době velmi silně ovlivněna Angličany a mnohé se od nich naučila i ve vědě. Je zajímavé, že kvantová fyzika má vlastně dvě školy, z nichž jedna je ovlivněna buddhismem. Podle "buddhistické" školy má částice vlastně dva stavy: jako vlna a jako hmotná částice. Při střetu dvou vlnových reprezentací dvou částic může dojít ke kolapsu vlnových funkcí a obě částice se zhmotní. To odpovídá buddhistickému cyklu zrození a smrti. "Nebuddhistická" škola popírá hypotézu kolapsu a tvrdí, že vlnová funkce zahrnuje všechny jevy, trvá stále a záleží na okrajových podmínkách.
- Počet článků 231
- Celková karma 12,28
- Průměrná čtenost 982x
Zájmy: cyklistika, fotografie, politika, společnost. Vyznávám diskusi, konfrontaci názorů. Leckdy provokuji. Svoboda je více než dobro. Členem KSČ jsem nikdy nebyl z důvodu oboustranného nezájmu. Totéž platí o StB.