Čína do toho mluví
Bipolární svět
Těch, kdo pamatují dobu “studené války” mezi dvěma nepřátelskými tábory, ubývá, a ani ti pamětníci si příliš neuvědomují všechny aspekty té situace. Ti povšechně informovaní považují období světa rozděleného mezi dva systémy s vedoucími vojenskými supervelmoceni za dobu nesmírně nebezpečnou a tehdejší vyostřování vztahů za šílenství. Každá ze supervelmocí měla válečný potenciál schopný zničit téměř veškerý život na Zemi a každá podléhala iluzi, že kdyby se podařilo tu druhou stranu porazit, tak by pak zavládl na světě věčný mír a nejlepší podmínky pro vytvoření toho pravého ráje pro lidstvo. Ale zároveň si obě strany uvědomovaly, že napadený protivník by dokázal uštědřit útočníkovi takový odvetný úder, který by i z případného vítězství udělal vítězství Pyrrhovo.
Obě strany nakonec dospěly k tomu, že nejrozumnější bude válečnou mašinérii spoutat řadou opatření, která co nejdokonaleji vyloučí nechtěné spuštění ničivého konfliktu. Největším rizikem byl vznik války technickým nedopatřením. Stalo se několikrát, že výstražné systémy signalizovaly odpálení raket protivníka, což se ale ukázalo jako následek selhání systému.
Kouzlo vzájemné komunikace
Zdá se to překvapivé, ale i v dobách největšího napětí spolu obě strany komunikovaly. Na té nejvyšší úrovni byla “horká linka”, dokonale zabezpečené telekomunikační spojení mezi hlavami obou velmocí. Pokud jedna strana zaznamenala nějaké podezřelé kroky strany druhé, rozběhly se faxy či rozdrnčely telefony a hrozící incident byl zažehnán.
Samozřejmě spolu obě strany soupeřily, dělaly si naschvály a snažily se získat spojence mezi nezapojenými státy, ale vždy obezřetně, tak, aby nedaly protivníkovi důvod k rozpoutání totální války.
Rozpad “říše zla”, a co dál?
Poté co se rozpadlo sovětské impérium, značná část světa si oddychla. “Pax americana” se zdál být nejlepším řešením pro budoucnost lidstva. Ruská federace sice zdědila veškerý jaderný potenciál bývalého Sovětského svazu, ale nezdálo se, že by bylo potřeba s ní vůbec nějak jednat. Leda snad přispět radou, jak se co nejlépe modernizovat a přizpůsobit se rozvinutému světu. Nejlépe se rozdělit na větší množství států, které by si navzájem konkurovaly a tou soutěží se dostávaly rychle vzhůru (recept Zbigniewa Brzezinského z knížky Velká šachovnice). Nevím, jak se rusky řekne “tůdle”, ale tak nějak vyzněla odpověď. Rusko pod novým vedením začalo obnovovat svou vojenskou sílu a upevňovat svoje postavení v mezinárodní politice.
Co se Rusku nedostávalo na ekonomické síle, předvedl svými výkony další hráč - Čína. Bezprecedentní hospodářský růst Říše středu budí ve světě obavy. A aby nebylo těch hráčů na světové scéně málo, hlásí se také stát nestát - Evropská Unie.
Představa cesty pro lidstvo
Ve své knize Uspořádání světa píše H. Kissinger o jedné významné motivaci některých význačných dobyvatelů: byla to představa, že dají okolnímu “chaotickému” či zpátečnickému světu správný řád, který nakonec dovede lidstvo k míru, prosperitě a blahobytu. Týkalo se to jak starověku, tak středověku a v novověku autor jmenuje, pokud si vzpomínám, Napoleona, Hitler je nasnadě, Stalin nejspíše také.
Ve Spojených státech vykrystalizovala představa optimálního řádu charakterizovaného spojením “svoboda a demokracie”. V průběhu dějin oscilovala americká politika mezi dvěma pojetími: šířit či nešířit. Byla období horlivého šíření svobody a demokracie, často s výsledky spíše tragickými, střídaná obdobími obracení se do sebe. Přechodná období mezi nimi by se dala popsat jako šíření vlastních ekonomických zájmů maskovaná bojem za svobodu a demokracii.
Evropská Unie sice není stát, ale cítí se povolána k definování správné cesty pro všechny: udržitelný rozvoj ekonomiky a techniky, neomezený (a neudržitelný) rozvoj lidských práv a v neposlední řadě boj s rozmary klimatu.
Rusko se snaží prezentovat jako spolehlivý obchodní partner, dodržující dohody a neuvalující sankce na ty, kteří netancují podle jeho not, v mezinárodní politice fungující jako moderátor, snažící se o nalézání kompromisu mezi znesvářenými stranami s cílem uklidnit rozbouřený region. Velmi podstatnou motivací je zřejmě uchránit své obrovské přírodní bohatství před rozchvácením ze strany těch, kteří by si s ním rádi poradili jinak.
A konečně Čína
Čína jako de facto dávnověký průkopník globalizace zdůrazňuje spolupráci mezi národy světa. Vzdálenosti měřila na tisíce kilometrů, čas nahlížela ve staletích či tisíciletích. Historie pro ni není přehled válek, ale rozvoj obchodu. A historie Číny je příběh dlouhověké nesmírně úspěšné civilizace, v němž opravdu význačnou a poučnou skvrnou bylo “Století ponížení”, tedy konec 19. a počátek 20. století, kdy se Čína ocitla na kolenou a o jejím osudu rozhodovaly cizí mocnosti.
Po bezprecedentně prudké a úspěšné modernizaci, která ji vynesla na jedno z prvních místo ve světě, se evidentně rozhodla nepřipustit nové ponížení, ale těm, kteří jí je způsobili, se nechce nijak mstít. Nevybízí ani k mírovému soutěžení, jak to činil spíše pokrytecky někdejší socialistický tábor. To, co předkládá, je “společně prospěšná spolupráce (win-win)”. To povýšila Čína na jeden ze základních principů své současné zahraniční politiky.
Samozřejmě lze namítnout, že i ve hře s nenulovým součtem někteří hráči získají více a někteří méně. Čína je samozřejmě rozhodnuta mít ze hry nejvíc, ale měla by své tahy balancovat tak, aby ostatní hráči nebyli příliš znechuceni velkým rozdílem v prospěchu jednotlivých účastníků.
Rozhodně je třeba zdůraznit, že mluví o spolupráci SPOLEČNĚ PROSPĚŠNÉ. Čínská zahraniční politika se stále hlásí k multilateralismu, což je třeba vyjádřeno výrokem: “Ve vzájemných vztazích se velké a malé země mají vzájemně brát za rovnocenné…”
Tato politika dostala dokonce svou oficiální formulaci, která byla vložena do preambule samotné Ústavy Čínské lidové republiky.
Karel Kužel
Kapitalismus asistovaný
Běžné definice kapitalismu jsou založeny na Marxově pojetí historie lidstva. Podle něj je tím nejpodstatnějším rozvoj výrobních vztahů a výrobních prostředků. Jsou ovšem i pohledy jiné, a to jak na historii, tak na kapitalismus.
Karel Kužel
Bůh experimentátor
Bůh je všemocný, laskavý, přísný, trestající, pomáhající, milosrdný a slitovný. To jsou jeho nejobvyklejší charakteristiky napříč monoteistickými náboženstvími. Má také zálibu v experimentování či hraní?
Karel Kužel
Postraš a panuj
Rozděl a panuj bylo pravidlo, které uplatňovala Římská říše. Připustila sjednocení (vnitřního) nepřítele a padla. Jaké pravidlo platí pro vládu nad světem?
Karel Kužel
Kapitalismus asistovaný
Běžné definice kapitalismu jsou založeny na Marxově pojetí historie lidstva. Podle něj je tím nejpodstatnějším rozvoj výrobních vztahů a výrobních prostředků. Jsou ovšem i pohledy jiné, a to jak na historii, tak na kapitalismus.
Karel Kužel
Tak jsme ve válce...
O vojevůdcích se traduje, že promýšlejí budoucí války se zbraněmi dob minulých. Politici jsou závislí na představách generálů, kteří jim vyprávějí o důležitosti mezikontinentálních raket atd.. Jak by to vypadalo doopravdy?
Karel Kužel
Časová subsidiarita
Subsidiarita je pojem, kterým se ráda a často ohání většina představitelů Evropské Unie. Není to jejich vynález, i jiné fungující instituce ji nejen vyznávají, ale dokonce opravdu praktikují.
Karel Kužel
Politický Uroboros
Podle některých představ se osa pravice a levice setkává ve svých extrémech. Je tedy vlastně stočena do kruhu jako bájný had Uroboros, požírající vlastní ocas. Jak určit, kde je hlava?
Karel Kužel
Jak vládnout prostřednictvím signálů
Češi by mohli posloužit jako důkaz, že něco takového nemůže fungovat. Kupodivu ale v zemi, která je mnohem větší a má asi stočtyřicetkrát více obyvatel a mnohem více národnostních menšin než my, se tento způsob docela osvědčuje.
Karel Kužel
Strategická osvěta
Propaganda je prastarý nástroj pro řízení společnosti. Slovo propaganda má v současné době poněkud negativní konotace, proto se někdy používá výraz “strategická komunikace”. Důležitou součástí propagandy je osvěta.
Karel Kužel
Rozcestníky civilizace
Každá civilizace prochází během svého vývoje řadou “rozhodovacích bodů”, které mají klíčový význam na její další vývoj. V současné době lze mluvit o několika paralelních civilizacích. Probíhá jejich vývoj srovnatelně?
Karel Kužel
Bojové umění propagandy
Nejvyšší úroveň informací je prý pro lidi přemýšlivé a vzdělané. Následuje vyprávění pro dav a nejnižší úroveň, rovina osobní, je pro lůzu. Zhruba tak pravil starý řecký filozof.
Karel Kužel
Putinovo “odcházení”
Doba se mění a s ní i způsoby řízení společnosti. Moderní lidé s klipovitým vnímáním světa jsou přístupní mediální komunikaci. Vítězí u nich vůdci zdatní hlavně v mediální oblasti. Jaké šance má z tohoto hlediska ruský prezident?
Karel Kužel
Svoboda jedince
Západní společnost považuje sama sebe za individualistickou a svobodnou. Lidé v ostatních civilizacích připadají západnímu demokratovi jako nerozlišitelný dav bez tváří. Například Číňan je prý totálně řízen a sledován
Karel Kužel
Předčasný konec století
Fin de siecle (francouzsky „konec století“) je označení pro epochu na přelomu 19. a 20. století a zejména pro její umělecké styly a duchovní atmosféru. Co když zažíváme v dnešních dnech pocit konce století JEDNADVACÁTÉHO?
Karel Kužel
Válka proudů 2
Rozšiřování elektrizačních soustav na co největší území má své meze. Řešením je propojení dílčích střídavých soustav stejnosměrným přenosem. Jaké jsou možnosti a perspektivy stejnosměrných elektrizačních soustav?
Karel Kužel
Válka proudů 1
Elektrická energie, která je krví ekonomiky, se rozvádí složitým a velmi zranitelným systémem. Střídavý proud pulzující tímto systémem byl zpočátku šťastným řešením. Zůstane jím nadále?
Karel Kužel
Kapitalismus selhal, socialismus taky. Co teď?
Socialistické impérium se rozpadlo před více než třiceti lety, ale nadřazenost nejsilnější kapitalistické mocnosti zažívá silné otřesy ne-li přímo sestup. Vzhůru míří ekonomika, která není ani kapitalistická ani komunistická
Karel Kužel
Mezilidská komunikace
V knize Eric Berne: Jak si lidé hrají popsal autor základní typy (komunikačních) interakcí mezi lidmi. Jak se dají uplatnit jeho teorie v řízení společnosti? Jak v propagandě?
Karel Kužel
Svoboda slova na internetu
Internetová média dávají netušené možnosti šíření myšlenek a informací. To má své výhody i nevýhody. Někoho děsí šíření myšlenek, které považuje za nebezpečné. Ti nejhorší se obávají ohrožení celé společnosti či dokonce lidstva.
Karel Kužel
Pošmourná revoluce
Žijeme v přelomové době, jejíž zvraty by si zasloužily uměleckého ztvárnění a filozofického vytvoření nové ideologie. Nic takového vidět není. Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 232
- Celková karma 11,97
- Průměrná čtenost 978x
Zájmy: cyklistika, fotografie, politika, společnost. Vyznávám diskusi, konfrontaci názorů. Leckdy provokuji. Svoboda je více než dobro. Členem KSČ jsem nikdy nebyl z důvodu oboustranného nezájmu. Totéž platí o StB.