Ostrovy v proudu
Jednotná elektrická síť je jako... napadají mne přirovnání ve stylu montážní linky Fordových závodů ze slavných dob modelu T. Obrovitý a složitý organismus, který běží svým tempem, musí být udržen v chodu stůj co stůj, ale poměrně malá porucha způsobí, že se celé monstrum zastaví. Elektrické sítě dneška jsou o hezkých pár desítek let rafinovanější a dokonalejší, ale svými výpadky nás straší stále. Masivní výkyv v dodávce energie zdivočelých větrníků, nežádoucí přepnutí či dokonce zničení nějakého výkonného prvku, ať už způsobené zalaškováním našeho Slunce, které pošimrá zemskou atmosféru výronem částic, nebo prostě jen lidskou chybou, přivolá černou můru energetiků - rozpad sítě. Obnovení provozu pak má četná úskalí, jejichž popis se vymyká rozsahu a zaměření tohoto článku - a hlavně může trvat nepříjemně dlouho. A to už vůbec nemluvím o krajních případech válečného stavu či větších sabotážních akcí.
Nápravu vidím v decentralizaci. Tak jako bylo možné nahradit jeden mohutný parní stroj v továrně množstvím malých elektromotorů, tak jako byly velké sálové počítače vytěsněny sítěmi počítačů často menších než klasický psací stroj, tak i mohutné elektrárny, rozvodny, dispečinky a dálkové trasy velmi vysokého napětí (vvn) mohou být nahrazeny víceméně autonomními ostrůvky, které by mohly fungovat případně i bez propojení s ostatními. Jak k takovému přechodu dojde? Pro můj záměr to není příliš podstatné, ale nastíním tři možnosti odstupňované podle pravděpodobnosti:
- Po řadě rozsáhlých a dlouhodobých výpadků sítě z různých příčin nakonec rozhodující činitelé dojdou k závěru, že rozdělení sítě na autonomní ostrovy bude výhodnější než centralizovaný systém.
- Přiletí mimozemšťané a přesvědčí rozhodující činitele o výhodnosti distribuovaného řešení. Hlavním argumentem bude, že ani na těch nejzaostalejších planetách naší Galaxie se už nic takového jako obrovská přenosová síť dávno nepoužívá.
- Rozhodující činitelé přijdou sami od sebe k závěru, že pro energetickou bezpečnost bude nejlepší energetickou soustavu rozpustit.
Zdůrazňuji, že variantu 3. jsem uvedl jen proto, abych ukázal, že jsem schopen i velikých vzepětí fantazie. Ve skutečnosti dávám ovšem přednost daleko přízemnějším variantám 1. a 2.
Mějme tedy za to, že opakované katastrofy jednotné sítě či domluva mimozemšťanů způsobí energetickou revoluci.
Jak budou fungovat “energetičtí ostrované”? Předpokládám, že většinou pragmaticky. Zvolí si vlastní energetickou koncepci, bude na nich, zda se spolehnou na jeden zdroj či budou mít větší rejstřík. Některé velké závody již teď mají vlastní elektrárny, jiné si je vybudují. Jinými přirozenými ostrovy budou města. Již nějaký čas uvažuje například Jablonec nad Nisou o miniaturní jaderné elektrárně. Jiní nebudou tak revoluční a pořídí si malou plynovou elektrárnu. S uhelnými elektrárnami se asi pytel přímo neroztrhne, ale ty stávající, hlavně podnikové, si udrží zásobovací cesty.
Zvláštní kapitolou budou přívrženci OZE. V takovém fotovoltaickém ostrově budou muset řešit řadu problémů, způsobených hlavně neochotou slunce svítit na jejich panely i v noci a také nezbedností povětrnosti, která často zlomyslně nastrčí mezi slunce a fotočlánky vrstvu mraků. Nezbude než pořídit si doplňkový zdroj energie. Nejlépe biomasu. Ale vlastní pěstování bude problematické. Velké plochy budou zabrány panely, takže s pěstováním běžných plodin pro energetické účely žádná velká sláva nebude. Třeba ale některé chytré hlavy přijdou na to, že pod panely by se dal pěstovat břečťan, který prosperuje právě ve stínu. Jeho využití jako biomasy jistě vzbudí zasloužený obdiv.
Další možností vyznavačů Slunce bude uskladňování energie. Někteří nakoupí drahé akumulátory, jiní půjdou cestou přečerpávacích elektráren. Čeští všeumělové budou k tomu využívat i rybníků. V době noční či zamračené nechají vodu roztáčet turbínu, za slunečního svitu budou vodu pumpovat zpátky. Budou muset vyřešit jisté neshody s lidmi a organizacemi, kterým bude vadit, že se potok střídavě rozvodňuje a vysychá. Ale sluníčkoví lidé si jistě poradí.
Přes veškerou technickou vynalézavost dojdou nakonec “energetičtí ostrované” k nějaké formě spolupráce, hlavně výměny energie podle aktuální situace. Taková výměna vytrhne mnohým trn z paty a jiným nebude vadit. Ale lze očekávat, že obchod energií bude probíhat na základě dvoustranných dohod. Lidé, kteří si sami zdroj pořídí a budou závislí na jeho efektivitě, nebudou ochotni naslouchat nějaké regulaci zvenčí. Měnit se bude kilowatthodina za kilowatthodinu, bez ohledu na to, že jedna byla vyrobena ze slunečního svitu a druhá z jaderného štěpení. Samozřejmě si lze představit i složitěji uzavřené smlouvy, ale v zásadě lze očekávat, že role regulačního úřadu bude slábnout, až téměř vymizí.
Mezi “energetickými ostrovany” se vytvoří opojné povědomí samostatnosti. To, že si dokáží zařídit tak důležitou věc, jako zásobování energií, je bude inspirovat i k vlastnímu řešení jiných lokálních problémů, které dříve byli zvyklí nechávat na vyšších úrovních řízení. Zatím to vypadá jako přitažené za vlasy, ale kdo by si dříve dokázal představit tu vlnu tvořivosti, kterou vyvolal internet?
Pro případné technické labužníky uvádím, že samozřejmě předpokládám propojení mezi ostrovy stejnosměrné, aby se vyloučily problémy se synchronizací. To není žádná velká fantazie, na propojení velkých sítí na velké vzdálenosti se používá již vyzrálá technologie HVDC. Na propojení sousedních ostrovů bude stačit její malá sestřička.
Karel Kužel
Kapitalismus asistovaný
Běžné definice kapitalismu jsou založeny na Marxově pojetí historie lidstva. Podle něj je tím nejpodstatnějším rozvoj výrobních vztahů a výrobních prostředků. Jsou ovšem i pohledy jiné, a to jak na historii, tak na kapitalismus.
Karel Kužel
Bůh experimentátor
Bůh je všemocný, laskavý, přísný, trestající, pomáhající, milosrdný a slitovný. To jsou jeho nejobvyklejší charakteristiky napříč monoteistickými náboženstvími. Má také zálibu v experimentování či hraní?
Karel Kužel
Postraš a panuj
Rozděl a panuj bylo pravidlo, které uplatňovala Římská říše. Připustila sjednocení (vnitřního) nepřítele a padla. Jaké pravidlo platí pro vládu nad světem?
Karel Kužel
Kapitalismus asistovaný
Běžné definice kapitalismu jsou založeny na Marxově pojetí historie lidstva. Podle něj je tím nejpodstatnějším rozvoj výrobních vztahů a výrobních prostředků. Jsou ovšem i pohledy jiné, a to jak na historii, tak na kapitalismus.
Karel Kužel
Tak jsme ve válce...
O vojevůdcích se traduje, že promýšlejí budoucí války se zbraněmi dob minulých. Politici jsou závislí na představách generálů, kteří jim vyprávějí o důležitosti mezikontinentálních raket atd.. Jak by to vypadalo doopravdy?
Karel Kužel
Časová subsidiarita
Subsidiarita je pojem, kterým se ráda a často ohání většina představitelů Evropské Unie. Není to jejich vynález, i jiné fungující instituce ji nejen vyznávají, ale dokonce opravdu praktikují.
Karel Kužel
Politický Uroboros
Podle některých představ se osa pravice a levice setkává ve svých extrémech. Je tedy vlastně stočena do kruhu jako bájný had Uroboros, požírající vlastní ocas. Jak určit, kde je hlava?
Karel Kužel
Jak vládnout prostřednictvím signálů
Češi by mohli posloužit jako důkaz, že něco takového nemůže fungovat. Kupodivu ale v zemi, která je mnohem větší a má asi stočtyřicetkrát více obyvatel a mnohem více národnostních menšin než my, se tento způsob docela osvědčuje.
Karel Kužel
Strategická osvěta
Propaganda je prastarý nástroj pro řízení společnosti. Slovo propaganda má v současné době poněkud negativní konotace, proto se někdy používá výraz “strategická komunikace”. Důležitou součástí propagandy je osvěta.
Karel Kužel
Rozcestníky civilizace
Každá civilizace prochází během svého vývoje řadou “rozhodovacích bodů”, které mají klíčový význam na její další vývoj. V současné době lze mluvit o několika paralelních civilizacích. Probíhá jejich vývoj srovnatelně?
Karel Kužel
Bojové umění propagandy
Nejvyšší úroveň informací je prý pro lidi přemýšlivé a vzdělané. Následuje vyprávění pro dav a nejnižší úroveň, rovina osobní, je pro lůzu. Zhruba tak pravil starý řecký filozof.
Karel Kužel
Putinovo “odcházení”
Doba se mění a s ní i způsoby řízení společnosti. Moderní lidé s klipovitým vnímáním světa jsou přístupní mediální komunikaci. Vítězí u nich vůdci zdatní hlavně v mediální oblasti. Jaké šance má z tohoto hlediska ruský prezident?
Karel Kužel
Svoboda jedince
Západní společnost považuje sama sebe za individualistickou a svobodnou. Lidé v ostatních civilizacích připadají západnímu demokratovi jako nerozlišitelný dav bez tváří. Například Číňan je prý totálně řízen a sledován
Karel Kužel
Předčasný konec století
Fin de siecle (francouzsky „konec století“) je označení pro epochu na přelomu 19. a 20. století a zejména pro její umělecké styly a duchovní atmosféru. Co když zažíváme v dnešních dnech pocit konce století JEDNADVACÁTÉHO?
Karel Kužel
Válka proudů 2
Rozšiřování elektrizačních soustav na co největší území má své meze. Řešením je propojení dílčích střídavých soustav stejnosměrným přenosem. Jaké jsou možnosti a perspektivy stejnosměrných elektrizačních soustav?
Karel Kužel
Válka proudů 1
Elektrická energie, která je krví ekonomiky, se rozvádí složitým a velmi zranitelným systémem. Střídavý proud pulzující tímto systémem byl zpočátku šťastným řešením. Zůstane jím nadále?
Karel Kužel
Kapitalismus selhal, socialismus taky. Co teď?
Socialistické impérium se rozpadlo před více než třiceti lety, ale nadřazenost nejsilnější kapitalistické mocnosti zažívá silné otřesy ne-li přímo sestup. Vzhůru míří ekonomika, která není ani kapitalistická ani komunistická
Karel Kužel
Mezilidská komunikace
V knize Eric Berne: Jak si lidé hrají popsal autor základní typy (komunikačních) interakcí mezi lidmi. Jak se dají uplatnit jeho teorie v řízení společnosti? Jak v propagandě?
Karel Kužel
Svoboda slova na internetu
Internetová média dávají netušené možnosti šíření myšlenek a informací. To má své výhody i nevýhody. Někoho děsí šíření myšlenek, které považuje za nebezpečné. Ti nejhorší se obávají ohrožení celé společnosti či dokonce lidstva.
Karel Kužel
Pošmourná revoluce
Žijeme v přelomové době, jejíž zvraty by si zasloužily uměleckého ztvárnění a filozofického vytvoření nové ideologie. Nic takového vidět není. Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 232
- Celková karma 11,96
- Průměrná čtenost 978x
Zájmy: cyklistika, fotografie, politika, společnost. Vyznávám diskusi, konfrontaci názorů. Leckdy provokuji. Svoboda je více než dobro. Členem KSČ jsem nikdy nebyl z důvodu oboustranného nezájmu. Totéž platí o StB.