Psí vycházky (3)

Tomíku, víš, že dnes pojedeme do zastávky s pěkným názvem Madlina? Je to na kraji Proseku, tam se pomalu začíná severní terasa Prahy svažovat dolů do Libně a Vysočan. Zastávka byla prý pojmenována v 80. letech (pravděpodobně 1984) jako památka na bývalou pískovnu Magdaléna, zvanou pomístně Madla. To jsem našel na internetu.

Do Madliny jsme dojeli hezkým autobuskem midilinky 295 a hned to tu musíme okouknout.

Po asfaltu nás to ovšem moc nebaví, tak zkusíme tenhle parčík.

No, na náš vytříbený vkus je to poměrně příliš civilizované, zkusíme, zda nenarazíme někde dále na dobrodružství. Tahle cesta vypadá docela slibně.

A vida, kamarád. Ten bude asi místní. Musíme se ho vyptat, co je tu zajímavého k vidění a hlavně k čuchání.

Díky za tip, bráško. Tohle vypadá opravdu dobře!

A tohle taky není vůbec špatné!

No dobře, ten dvounohej z naší smečky se musí podívat na vyhlídku. Nevím, co na tom má.

Teda ten dvounožec má chutě! Nějaké prý mirabelky. Fuj.

Uvidíme, kam nás dovedou tyhle schody.

A hele, tady je schovaný rybníček!

Hned vyzkoušíme, jak chutná.

Tak teď ještě nějaké, prý pěkné, kytky...

Jééé, tady někdo zkoušel bublifuk na skleněné bubliny!

A tady už jsou auta a civilizace. 

Vypadá to na déšť, jdeme na autobus.